Si comprehendis non est Deus

Žiju. Žiju?

5. 10. 2008 4:59
Rubrika: noční zápisky | Štítky: noc

Chci jen oznámit těm nemnohým, kteří si to přečtou, že ještě žiju. Prázdniny už pomalu končí a začíná škola, které se doufám podaří násilím přervat a změnit můj denní pořádek. Za poslední měsíc jsem málokdy šel spát dřív než ve tři ve čtyři, pět, šest, sedm... Vtipné bylo, když jsem nedávno šel z práce se vyspat, a najednou koukám jak u vytržení, žr po ulicích chodí děti s aktovkami. To už je asi září, jsem si uvědomil. A když jsem šel zase do práce, zase byly na ulicích děti s aktovkami, šly ze školy domů.

 A tak tedy ještě žiju. Neumřel jsem ani z důvodu fyzického vyčerpání (ono při tom datlování do počítače to ani moc nejde). Předpokládám, že znáte cimrmanovské profesní vtipy, které jsou vtipné jen pro pro úzkou profesi lidí, typu chemický: H2SO5. Tak mě se jednou takhle v noci podařilo vytvořit kodérský vtip, předpokládám ale, že se tady nenajde nikdo, komu by přišel vtipný. Tak tady je - padding: red. A já se teď budu bavit, jak se nikdo z vás nesměje :-D

A tak tedy ještě žiju a nemám nic důležitého na práci, což můžete vidět už z toho, že po dlouhé době sem píšu článek. Byť jeho informační hodnota je stejně takřka de facto vpodstatě možná téměř zřejmě určitě asi opravdu skoro rovna nule. Ale to nevadí. Píšu, tedy jsem. Já totiž ještě žiju.

Žiju, byť se to nezdá. Nic zajímavého se za dobu nepřítomnosti zde nestalo. Poslušně hlásím, jsem zapomněl dodat. Ale vlastně ani ne, to už bych nebyl originální. Ale to je jedno, stejně nejsem originální, když žiju. Ono žije tolik lidí, že se pak člověk nemůže divit, že není sám, když žije. Tak já si teda umřu. Asi si umřu. Aby o mně všichni říkali, jak zemřel mladý a nadějný člověk a fotograf.Ale pak vlastně taky nebudu originální, protože taky umřelo tolik lidí, tolik lidí už nežije. Tak nejlepší bude vykašlat se na originálnost, ono tady stejně už prý všechno bylo. Říkajíneoriginální lidi, kterým se nechce vymýšlet nic nového. Ale já vím, že to není úplně tak pravda - vzhledem k tomu, že nemám stejný otisk palce s kýmkoliv žijícím ani zemřelým ani s kýmkoliv, kdo bude kdy žít, tedy můžu říct, že já jsem naprosto jedinečný. A tím pádem všechno, co vytvořím, je naprosto a totálně jedinečné. Ono ve svém důsledku ani stejnost neexistuje - nemůžou být dvě věci na stejném místě ve stejném čase. No nic, konec marného filosofování, tyto věci už mám pro sebe stejně už dávno vyřešeny, a co si myslí ostatní je mi upřímně jedno. Prostě žiju.

Stále tedy ještě žiju, kdybyste to ještě nepoznali. Žiju a žiju.  Nevím, jestli mám ruchlit či se radovat,protože ať budu dělat cokoliv, stejně budu žít.  Tuším Epicúrós přišel s tím, že smrt vlastně neexistuje, že dokud žiju, není smrt, a až bude smrt, nebudu já. Chytré, ale stejně to nemění nic na tom, že ještě žiju. Žiju. Žiju. 

Stále ještě žiju. Pro jistotu to ještě párkrát zopakuju, kdyby měl náhodou ještě někdo pochybnosti - žiju. Ještě žiju. A teď taky žiju. Ťeď taky. A teď ještě taky žiju. Žiju. Říká se taky, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Žiju. Žiju? Asi ještě jo. Žiju.

Narodil jsem se. Žiju. Umřu.

Zobrazeno 829×

Komentáře

SLEčNA-SNěží

Asi si uříznu ruku

abych věděl, že jsem to já

asi si utrhnu nohu

abych věděl jistě, že mám ještě jednu



asi si zavolám sanitku

aby se konečně někdo o mě staral

někdo o mě zajímal,

někdo mě chápal,

někdo mě měl rád



asi si umřu

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona